"Teryy, vezmi nás s sebou do Skotska!" Tahle zdánlivě nevinná věta dala vzniknout rodinné dovolené, která vlastně dovolenou vůbec nebyla. Čekalo nás náročných devět dní pospolu plných peprných nadávek při řízení na levé straně silnice, zablokovaných zad, překládání každého slovíčka do angličtiny a skoro tří dnů nepřetržitýho deště.
Začátkem roku 2023 už to bylo pár měsíců od mého prvního příjezdu do Dubaje. Jenže kvůli training college a později nabitému rosteru mi v jednom z nejznámějších měst světa zůstávala spousta míst, která jsem ještě nestihla objevit. Dubaj jsem opravdu poznala až díky návštěvám z Česka. A světě div se, nabízí mnohem víc, než jen Burj Khalifu.
Poslední etapa cesty po Itálii nás zavedla přes lesnatou krajinu Emilia Romagna, k luxusnímu Lago di Como a nakonec zpět tam, kde to všechno začalo - do Dolomit. Severní Itálii jsme tak ochutnali naposledy, a hned ve třech naprosto odlišných podobách. Dodnes se nemůžu rozhodnout, která mě uchvátila nejvíc.
Náš pobyt v Toskánsku bych popsala jako jedno velký romantický klišé - staré vily, linoucí se kopce s vysokými stromy, vinice za každým rohem a ta nejpoklidnější atmosféra, kterou byste jinde jen těžko hledali. Po nekonečných pět dní jsme se ocitli někde mezi filmovými kulisami Pod toskánským sluncem a Jíst, meditovat, milovat.
V Dolomitech jsme strávili celkem čtyři dny, a i přesto, že to bylo žalostně málo času na to poznat všechny krásy italských Alp, vydali jsme se o kus dál, na jih. Čekalo nás jezero Garda provoněné sluníčkem, espressem a tou správnou italskou atmosférou.